|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jak to všechno začalo ... |
|
|
|
| |
|
Základní kámen kapely pokládá na přelomu let
1994/95 Milan Fibiger (ex - bg Master's Hammer, Generál Lee, OZW a Stará
cesta). Po neúspěšném pokusu navázat na autorský projekt Stará cesta
kapelou Zlatá cesta odkládá basu a s kytarou připravuje materiál pro
novou skupinu, v níž by dostala prostor jeho dlouholetá láska k
jižanskému rocku. V té době také poznává kytaristu Jirku Mizeru (ex - g
Moor) a sbírkou jižanských nahrávek i několika společnými jam-sessiony
ho rychle získává pro své hudební plány. Z bývalých členů Staré (resp.
Zlaté) cesty projeví zájem pouze bubeník Viktor Barza (dr Markýz John),
a tak zve Milan k prvním zkouškám na podzim r. 1995 Jirkovy spoluhráče z
kapely Jameroyd - Michala Němce (ex - bg Bez not, dnes též bg Dux) a
Honzu Kunsta (zpěv). |
|
| |
|
 |
|
 |
|
| |
|
Následující rok 1996 tráví rodící se kapela ve zkušebně
již zaniklého Jameroydu v Hostivaři hledáním společné cesty k cíli
vytčenému Milanem, a mj. i svého názvu. Za bicími se s Viktorem chvíli
střídá Milanův bratr Mirek (ex - dr OZW). U mikrofonu nastupuje po
Honzovi zpěvačka Gábina, později se daří Milanovi získat ke spolupráci
Romana Kosinu, frontmana
mladoboleslavského MBA Sestavu doplňuje na kytaru Milanův bývalý
spoluhráč
Luděk Sedláček (ex - g Generál Lee, Vejfuk), na sklonku roku se vrací z
ročního pracovního pobytu na Floridě Jirka Mizera.
První stabilnější
sestava Ohnivé vody je na světě... |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jak to bylo dál ... |
|
|
|
| |
|
Po několika měsících zkoušení v nové sestavě
se Ohnivá voda představuje na veřejnosti.Jako host bluesového Vejfuku vystupuje kapela v hospodách Pod Královskou
oborou (s Gábinou)
a Na Slamníku (s Romanem). Přesná
data koncertů se nám vytrousila z paměti - vzpomene si někdo? V průběhu
roku 1997 následuje několik dalších koncertů (všechny s Romanem Kosinou)
- "předskakování" (bůhví komu) v hospodě Na Závisti v
Šestajovicích,
koncert ve strašnických "Šestkách" (Biker Club 666 - budiž mu
zem lehká, jako mnoha dalším!), a především série koncertů (některé
společně
s Vejfukem) v klubu Klika (dnes Kain) v Husitské, který se stal pro
další léta domovskou scénou kapely. Zatěžkávací zkouškou na jižanské
scéně bylo pro kapelu vystoupení na tradičním "Mlejně" -
červnové Summer Southern Session ve Hřmeníně u Sobotky (pro kapelu se
účast na této akci stala každoroční milou povinností). Ani dobré přijetí
jižanskou obcí nemohlo zabránit krizi, která se rýsovala už delší dobu.
Vzdálenost mezi Prahou a Mladou Boleslaví a angažmá ve více kapelách
donutily Romana Kosinu krátce po Mlejně '97 k definitivnímu odchodu z
Ohnivé vody období bylo ve znamení značné nestability na postu sólového
zpěvu. |
|
|
|
 |
|
 |
|
| |
|
Hledání ve vlastních řadách nebylo úspěšné -
volba padla na Jirku, šidit kytary kvůli nevalnému zpěvu však nemělo
význam. Jako host se několikrát ujal mikrofonu a kytarovou sekci posílil
Michal Pelant (Chameleon, dnes mj. i Generál Lee). Na konkursech v sále
restaurace Na Závisti v Šestajovicích, kde našla O.V. útočiště po ztrátě
zkušebny v Hostivaři, se postupně vystřídalo několik adeptů / adeptek, s
výjimkou zpěvačky Lídy se však nikdo z nich nestačil propracovat k
vystoupení s O.V. Situaci nakrátko vyřešil příchod paní Sylvy
Introvičové. Na koncert v Šestkách odzpívaný v tandemu Sylva - Jirka
někteří z věrných fanoušků skupiny dodnes vzpomínají, avšak delší
spolupráce zpěvačky s kapelou se ukázala oboustranně nepřijatelnou.
Vystoupení
na Mlejně '98 zachránil na postu frontmana a čtvrté kytary Jirka Rollo
(Vejfuk). Nenapodobitelný bluesový feeling jeho zpěvu i kytary byl pro
kapelu výrazným obohacením, ale ani tato sestava se neudržela dlouho.
Krátké působení Donalda Andrewse, amerického kamaráda Jirky Rolla,
zůstalo
za dveřmi zkušebny (tehdy již v Ďáblicích, kde se O.V. schází dodnes).
Neustálý pohyb na pozici sólového zpěvu vedl k růstu nervozity v kapele,
objevily se první podstatnější neshody v názorech na repertoár a
organizaci
kapely, které kulminovaly s angažováním zpěvačky Lenky Bártové. Po
koncertě
na halloweenské party na americké ambasádě odchází dočasně z kapely
Jirka
Mizera. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Co přišlo potom ... |
|
|
|
| |
|
Následující
změny v kapele na začátku r. 1999 nabraly takřka revoluční tempo i
rozměry.
Na post zpěváka
přichází s osobitou barvou hlasu a výrazem Broněk Přibyla (ex - voc
Královská
cesta, Blaženka). Viktora,
který dává přednost plnému vytížení v Markýzu Johnovi, střídá za bicími
Robert Vizinger (ex - dr Matyáš Braun, Achilles). Kapela místy pociťuje
absenci třetí kytary, situaci komplikuje i Luďkovo rozhodnutí odstěhovat
se do Tábora. Milanovy a Jirkovy názorové neshody stačila obrousit
půlroční
pauza a dobrá vůle obou pokračovat v jižanském rocku na jedné lodi, a
tak na Mlejně '99 nastupuje v druhé části vystoupení kytarová sekce opět
v plné síle. O.V. hraje mj. také poprvé za hranicemi republiky, spolu
s Gigi Bandem a Terrou Ignotou na dnech české kultury v
Erfurtu, BRD. |
|
|
|
 |
|
 |
|
| |
|
Pro Luďka je však vzdálenost mezi Prahou a Táborem je čím dál tím
delší, a tak na sklonku roku zve Broněk do zkušebny kamaráda z Královské
cesty, kytaristu Petra Smutného. Formuje se zatím poslední kompletní
sestava.,
v níž O.V zazáří na tradičním
Mlejně (Live in Hrmenin 2000 - limited
edition
CD) a připravuje první studiové album. To nahrává v únoru a březnu 2001
v sestavě Přibyla-voc, Fibiger-g, Mizera-g, Smutný-g, Němec-bg; Roberta
Vizingera, jehož hardrockovému založení nevyhovuje nový sound kapely
postavený
na Stratocasterech, nahrazuje ve studiu Marek Žežulka (Arakain, W8).
Během
nahrávání přijímá pozvání do kapely klávesista Jaroslav Šantrůček (ex
- kb mj. Petr Spálený). Na albu se objevuje i celá řada hostů. Album
"Ohnivá
voda" vydává kapela kompletně ve vlastní produkci a křtí je 12. 5.
2001 v Malostranské besedě. |
|
|
|
|
|
|
|
|
